LinuxExpo, openSUSE a KDE

Posledních pár týdnů nestíhám vůbec nic. Mezi běžné povinnosti mi totiž přibyla jedna poměrně milá a zábavná, leč taky značně časově náročná: organizace prezentace projektů openSUSE a KDE na letošním LinuxExpu. Tento článek můžete brát jako takové nenápadné lákadlo :-)

Pomocná škola poprvé na Matrixu

Před startem...

Zen a umění programovat

Způsobů, jak si osvojit umění programování je spousta. Moje cesta k tomuto cíli se podobá cestě renesančního malíře, který první rok zametal dílnu, druhý rok míchal barvy... a teprve po několika dalších letech dostal do ruky štětec. Sice ještě neuměl malovat, ale jinak o malování věděl první poslední... kromě jiného znal vlastnosti jednotlivých barev a uměl se dívat. A něco mi říká, že kdyby mistr Foo přijímal žáky, učil by je programovat podobně, jako se to učím já.

Vlajka pro Tibet

Stejně jako každý rok... ať jsou šťastny všechny bytosti!

Zachraňme prváky! (a najděme pro ně ideální programovací jazyk)

V posledních týdnech udeřila do poklidných vod matfyzáckých převeliká novina, pro někoho snad radostná, pro mnoho dalších ale poněkud děsuplná: Přednášející céčka rozšířili fámu, že základní kurz programování na matfyzu se od příštího roku nepovede v Pascalu, ale nahradí jej C#. Naštěstí se brzy ukázalo, že je to informace dosud ještě nepravdivá, o jazyce zatím nebylo rozhodnuto a výběr může stále dopadnout všelijak. O vhodném jazyce pro výuku se diskutuje a zdá se, že všichni matfyzáci mají možnost přispět svojí troškou do mlýna a svými názory do diskuse.

C++ a úprkem vprk

Tento článek je jen vysvětlením pro spolužáky, případně přednášejícího. Vy ostatní na něm nejspíš neshledáte mnoho zajímavého. :-)

...a ještě křehoučké masíčko pro programátory :-)

Před nějakým časem vycházela na blogu Iva Lukačoviče série veselých céčkových úložek. Většinou byly řešitelné na první pohled, vždy do dvaceti vteřin (pro mě, ostatním to šlo dost možná ještě rychleji). Zkrátka příjemná zábava, kterou jsem ráda prokládala hledání těch opravdových bugů. Ty naštěstí dost často vypadají docela podobně.

Generátor jmen

Možná máte stejný problém jako já a když instalujete nový počítač, ze všeho nejdéle vám trvá vymyslet pro něj jméno. Pokud sdílíte tuto potíž, možná vám pomůže udělátko, které jsem si napsala: generátor náhodných, přesto však celkem přirozeně vypadajících jmen. Stačí jej nakrmit informacemi o nějakém konkrétním jazyce (soubory s několika jazyky jsou přiloženy), a potom už se z něj vesele posypou nesmyslná slova, onomu jazyku se nápadně podobající. No, má to jeden háček - je to obluda napsaná v Haskellu a dostanete jenom zdrojáky. Ale nebojte, s pravděpodobností hraničící s jistotou to půjde zkompilovat dokonce i na ošklivém systému z Redmondu :-)

S Vistou k víře v lepší zítřky

Čas od času se mi ozve redaktor nějakého více či méně počítačového plátku, který by rád, abych pro něj napsala něco o Linuxu. Jednorázově či pravidelně, na stránku nebo deset... stejně tyto nabídky téměř vždy odmítám, protože na to prostě nemám čas. Paradoxně - kdysi, když ještě psaní počítačových blábolů tvořilo poměrně podstatnou část mých příjmů, neměla jsem zdaleka tolik na výběr. Zatímco teď jsem se z časových důvodů vzdala i zpráviček pro LE a s Živě je to, obávám se, jen otázka času.

Co mají společného jogurty a autorská práva? ;-)

Když jsem byla malá, jezdívala jsem často do Řecka. Někdy skoro na celé prázdniny, spolužáci mi bohapustě záviděli. Ve skutečnosti to ale byla docela nuda - přivezené knihy jsem přelouskala za tři dny, moře omrzelo za týden... a pak už zbyl jen pohled na spoustu písku a vody a každý den byl stejný. Nejsvětlejšími momenty těch dnů se mi zdály okamžiky, kdy se podávalo něco dobrého k jídlu. Naštěstí pro mou duševní rovnováhu (a naneštěstí pro postavu) mají Řekové většinu základních potravin daleko chutnějších než my. V Řecku se mi stýskávalo po chlebu, doma skoro po všem ostatním. Jednou z těch věcí jsou jogurty.

| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |