C++ a úprkem vprk

Na dnešní první přednášce z C++ se odehrál celkem zajímavý incident: Přibližně po hodině obecného povídání o céčkových normách apod. se objevil na slajdech první skutečný kód, jakýsi pětiřádkový helloworld. Vzápětí se kdesi vzadu v posluchárně zvedla jakási dívčí postava a začala uhánět směrem ke dveřím a pryč. Přednášející krátce předtím povídal něco ve smyslu, že lidi, kteří už někdy něco v céčku programovali, to teď budou muset chvíli vydržet, jeho slova ale nejspíš zanikla v hurónském smíchu.

Elektroničtí poštovní holubi mi přinesli pokračování příběhu: Přednášející se prý nevzmohl na víc než poznámku, že to bylo hustý (kupodivu: vzhledem k tomu, s jakou chutí péroval každého, kdo přišel pozdě, bych hádala, že se nad dalším vyrušením rozohní víc) a spolužáci pak dlouze diskutovali o tom, kdo to vlastně byl. Eh, přiznávám se, byla jsem to já.

Zdá se ale, že nikdo nepochopil, proč jsem to udělala: V těch pěti řádcích kódu se vyskytoval klikyhák #include <conio.h>. Zaúpění "conio.h" před tím, než jsem vystřelila ven, se zřejmě do předních lavic nedoneslo. Tak tedy: nevyděsila by vás céčková přednáška, kde už první helloworld neviděl céčkovou normu ani z rychlíku? :-)

Omlouvám se za narušení přednášky a doufám, že potom pokračovala dál dle plánu. Leč myslím, že už tam raději příště nepůjdu, bojím. Místo toho se pokusím doufat, že jsem se při hackování openSUSE naučila céčko dost na to, abych z něj udělala i zkoušku :-) Snad ta zkouška nebude těžší než třeba tohle :-)