Morálka internetového věku

Zkusme se zamyslet třeba nad postojem většinové společnosti k sexu: podivné pokrytecké chování, které doputovalo v západní společnosti přes pár staletí až do našich časů, je roztomilým dárečkem katolické církve (křesťané to samozřejmě zdědili s Tórou od židů). V předkřesťanských dobách se lidé v tomto směru projevovali o hodně svobodněji a jistě tím nestrádali. Těžko říct, proč se církvi vyplatí lidi svazovat těmito zákazy, ale dá se předpokládat, že lidu zničenému sexuální frustrací se snáze vnucují i další absurdní pravidla. Nebo z jiného soudku: je celkem známé, že kdysi bylo z hlediska morálky v pořádku otroctví, narozdíl od půjčování na dluh. Časy se mění...

I v dnešní době máme nová morální pravidla a nové autority, které se nám je snaží vštěpovat do svědomí. Když se nad nimi zamýšlíme, měli bychom si především uvědomit, jaký prospěch z nich mají ti, co je prosazují. A pak si nejméně třikrát rozmyslet, jestli to, co halasně prohlažují za nemravnost či dokonce zločin, náhodou není podle našeho vnímání světa úplně v pořádku. Manipulaci je snadné podlehnout.

Dnes se na síti nejčastěji setkáme s mravoučnými kázáními na téma "kopírování zabíjí hudbu" a podobnými texty, které dělají lumpa a zloděje z každého, kdo zkopíruje cédéčko. Je snadné jim uvěřit, ale než to uděláme, měli bychom nejprve uvážit: opravdu je morálně nepřípustné zkopírovat si záznam nějaké události? Neživili se náhodou umělci po staletí koncertováním? Proč se celé věky opisovaly a později kopírovaly knihy a všichni to považovali za samozřejmost, zatímco dnes abychom skoro bojovali o své právo číst? Odpověď nechť si najde každý sám za sebe - co si myslím já, je asi zřejmé, ale jsem daleka toho, abych někomu svůj názor vnucovala. Přece se nesnížím k tomu, co dělá temná strana síly :-)

Poslední dobou mi lehce vyráží dech další novinka na poli morálky v době internetového věku. Jak už to bývá, prosazují ji provozovatelé jednoho serveru, bohužel jde o mé oblíbené abíčko. Lehkou ochutnávku najdete například v této diskusi: od adminů abíčka se tam dozvídáme, že shlédnutím reklamy platíme za obsah, a kdo reklamu blokuje, ten se chová jako zloděj. Uf, uf, uf... dlouho, předlouho jsem vrtěla hlavou, když jsem si přečetla něco podobného z klávesnic lidí, kterých si vážím za jejich práci. Nejprve jsem se samozřejmě zamyslela nad mnoha technickými detaily: Jsem lump, pokud čtu abíčko z lynxu, tedy bez obrázků? (Pokud ano, znamená to, že jsem povinna se vybavit softwarem schopným konzumovat web vcelku? Pokud ne, hřeším ve chvíli, kdy surfím z grafického prohlížeče s vypnutými obrázky, třeba proto, že stažení reklamy po GPRS by mě stálo několikrát víc než abíčko dostane za její zobrazení?) Jsem zloděj ve chvíli, kdy reklamu stáhnu, ale neshlédnu (a abíčko tím peníze za zobrazení dostane)?

Pak jsem dospěla k závěru, že zabývat se podobnými úvahami je pitomost. Ve chvíli, kdy je potřeba řešit takové problémy, je něco špatně: dokud server svými reklamami neobtěžuje uživatele, nebude se uživatel obtěžovat přidáváním pravidla do blokovátka reklam. Stačí zachovat rovnováhu a o zisk je postaráno. Chování adminů abíčka je prostě a jednoduše absurdní (a IMHO dost sprostá) manipulace - něco podobného, jako když by se nás snažil provozovatel televize přesvědčit, že nahrát si na video film a při koukání přetočit (nebo nedej Tučňák vystřihnout) reklamu je zlodějna. A vydavatel deníku Metro se přidal s tím, že kdo si neprohlédne reklamy v jeho zadarmonovinách, nemá morální právo číst si v nich články. Hm. Zaťukat si na čelo...

Takže jsem po nějakém půldni uvažování sama sebe přesvědčila, že vydávat za morální zásadu něco podobného je pěkná konina (jako vždycky - nechť si laskavý čtenář utvoří vlastní názor, vím, že i druhá strana má pár drobných argumentů). Přestože abíčkovskou reklamu, pokud zrovna nejsem na GPRS, neblokuju (nezdá se mi být tak otravná, aby to stálo za námahu - viz výše), jsem z postoje vedení serveru docela otrávená. Prosazovat vlastní zájmy působením na morálku druhých mi prostě přijde jako čuňačina. Kdyby Leoš a Robert místo toho napsali "buďte tak hodní a neblokujte reklamu, opravdu ty příjmy z reklamy potřebujeme, aby mohlo abíčko běžet," jistě by většinu lidí blokovat ani nenapadlo. Takhle zůstává jen pachuť v ústech.

Přiznám se, že mě to celé zasáhlo dost silně. To, že jsem se konečně rozhoupala k rozchození vlastního blogovadla, je vlastně přímým důsledkem. Nějak se mi příčí podílet se na obsahu serveru razícího takovouto politiku... a bolí to o to víc, že tenhle nápad vzešel ze světa svobodného software.