Tučňák jablečný a pár poznámek k bootování

V poslední době jsem si zase užila Linuxu na ppc víc, než by mi bylo milo. Následující text obsahuje pár poznámek a ponaučení, které bych si ráda zapamatovala. Dalším krotitelům tučnáků jablečných by se mohl hodit také.

Přidat do PowerMaca normální hardware pro PC nemusí být problém, ale při vyměňování disků, z kterých bychom rádi bootovali, je třeba zvláštní opatrnosti. OpenFirmware má ovladače pro malé množství hardwaru a šance, že náhodně vybrané zařízení ovladač mít bude, je velmi malá. Přestože intuice napovídá, že stačí ovladač na řadič, a že po tom, jaký konkrétní SCSI disk na něj připojíme, OpenFirmwaru houby, není tomu tak. Většinu disků OpenFirmware prostě odmítá vidět.

Pokud tedy chceme Macovi zvětšit diskovou kapacitu a nemáme jablečný disk, budeme ten nový muset nejspíš přidat, a ne vyměnit.

Na disku, který OF vidí, musíme mít nejen bootstrap partition (to je celkem zřejmé), ale i oddíl s kernelem (což je zřejmé taky, jen mně to došlo až za pár hodin). Bootovat budeme pomocí yabootu, protože nic lepšího není k dispozici. (Když ho kompilujeme s novým gcc, bude to chtít možná trochu hackování, ale nepůjde o nic složitého.)

Pro bootloader potřebujeme partition s HFS filesystémem velkou aspoň 800 kB, která má nastavený flag boot na 1 a type na Apple_Bootstrap (0x41). Zařídit to můžeme například pomocí partedu, zvláštní pozornost si zaslouží příkaz set. Partition by nikdy neměla být namountovaná. Za normálních okolností stačí po vytvoření oddílu a nainstalování kernelu spustit yabootconfig, ten už se postará o zbytek.

Yabootconfig se chová dost divně, pokud se snažíme instalovat bootloader na nainstalovaném systému v chrootu poté, co jsme nabootovali z live CD. Jediná možnost, která mi fungovala, byla namísto chrootnutí nastavit cesty a spustit yabootconfig -t /cesta_k_namountovanemu_systemu_na_disku.

Pokud instalujeme bootloader ručně po nabootování z pochybného live CD a popsul se nám /proc/device-tree (a tedy nefunguje yabootconfig), budeme muset vytvořit konfiguraci ručně. Většinu věcí můžeme bez problémů opsat z howto, zřejmě ale budeme muset přidat položku ofboot, protože utilitka ofboot ji nebude umět zjistit sama. Vypadá nějak takhle:

ofboot=/pci@80000000/pci-bridge@d/mac-io@5/scsi@10000/disk@0:0,2

a lze ji najít v OF. (Před nabootováním zmáčkneme magický čtyřhmat alt+jabko+O+F, a cesty vypisujeme příkazem dev / ls, mezi jednotlivými uzly se můžeme pohybovat pomocí cd.) Mimochodem, pokud v OF stromu disk nenajdeme, znamená to, že ho OF nevidí, ergo z něj neumí nabootovat.

Potom už můžeme spustit mkofboot a ybin. Kdo se dostal až sem a spustil ybin ve verbose módu, může být potěšen, že autor yabootu je se mnou jedné víry a zasmát se roztomilému velikonočnímu vajíčku.

Když Tux dá, jsme hotovi a bootloader chodí.