Slyfx.com: dokonáno jest

Je to nějaké tři roky od té doby, kdy mi matějčík ukázal slyfx.com. Poměrně nevinná gamesa, podobající se třeba Sendviči (ale mnohem víc počítačová): cílem je vylouskat z úložek hesla, která otvírají dveře do dalších úrovní. První levely jsou velice jednoduché (asi pět nebo šest jsme jich rozlámali za první odpoledne), další už o něco méně. Během té spousty let jsem sem tam vyřešila některou úložku, ale už nikdy jsem se do hraní nepustila s takovou vervou, jako kdysi dávno s matějčíkem. Až do tohoto víkendu.

V pátek, když už se málem kradla noc, jsme se s matějčíkem v práci vztekali nad svými bugy, které přibývají rychleji než je stíháme spravovat nebo aspoň zavírat (já nad openssh, matějčík nad pythonem, prostě nádhera) a během toho zavzpomínali na staré dobré časy. Já už v té době byla na deváté (a zřejmě na dlouho poslední úrovni, desátou prý autor slibuje už pět let) a do řešení další série se mi vůbec nechtělo - crackovat javovské applety nepatří mezi mé oblíbené kratochvíle, už proto, že neexistuje žádný svobodný dekompilátor. Páteční večer ale přinesl poznání, že hackovat cokoliv je lepší než hackovat ssh. A tak jsem se vydala domů a místo práce na věcech do školy strávila víkend mrzkým gamesením...

Každý level ve slyfxu má tři úlohy, na postoupení do dalšího stačí vyřešit dvě. Mně většinou na každém levelu jedna úložka chyběla, během víkendu jsem je ale doluštila a přelouskala i tu Javu (pohříchu mnohdy přepsáním do céčka). A teď je mi z toho nějak smutno: Na slyfx jsem si sice udělala čas jednou za uherský rok, přesto se ale stal kouskem mého života. Když už mám tedy po zábavě já, napadlo mě aspoň doporučit jej svým čtenářům :-) Můžu slíbit spoustu příjemné zábavy, a možná se i něco nového naučíte... takže, co na vás ve slyfxu čeká?

Každá úroveň má nějaké tematické zaměření a jak už jsem řekla, obtížnost roste: zkusíte si pár logických úloh, pohrajete si s HTML a JavaScriptem (jeden by nevěřil, jaké nechutnosti se v tom dají napsat), podíváte se do různých ošklivých binárek (ale jen opatrně), nahlédnete do střev HTTP, zkusíte si jak se debuguje... a časem se pustíte i do nějakého toho programování. (I když, popravdě, já nenaprogramovala víc než pár řádků, perl nebo shell s netcatem udělal všechnu práci za mě.) A nakonec dojde i na ty javovské applety a hrubou sílu.

Samozřejmě mi to nedalo a porozhlédla jsem se po webu po nějaké náhradě za slyfx. Zdá se, že jich je požehnaně, prozatím jsem se zabydlela na hackits.de. Některé tamní úložky jsou sice poněkud nechutné (tfuj... tak třeba dostat se k heslu do další úrovně až z výstupu jednoho wokenního disassembleru bylo poněkud frustrující), celkově to ale vypadá na dalších pár let solidní zábavy. I když, ještě pár takových víkendů jako ten dnešní, a abych hledala zas...