Sbohem a šáteček, analýzo! :-)

Trhání zápisků, které jsem plánovala coby oslavu, se nakonec jaksi nekonalo - v paní docentce se mi při tom povídání o úplných prostorech a jiných radostných záležitostech povedlo vzbudit dojem, že se mi analýza líbí, tak je mi to teď poněkud trapné. A navíc, možná, že některé věci se mi doopravdy začínají líbit (i když tomu ještě ani sama nevěřím). Každopádně bylo prima jít na zkoušku z analýzy s pocitem, že přece jen aspoň něco umím. A původně zamýšlená oslava byla nahrazena obžerstvím v ovocňáku :-)

Ne že by to byla taková legrace - samozřejmě, že jsem dostala svou osudovou implicitku. A samozřejmě, že jsem ji nedokázala. Ale naštěstí jsem uměla všechno ostatní, a kdybych bývala v písemce poznala sinus od cosinu, mohla jsem možná dostat i jinou než obvyklou známku. Byť je škoda dostat teď úplně stejnou trojku jako onehdy naposled, kdy jsem na téměř totožné téma předvedla jen cosi velmi nepřesvědčivého. Ale v průměru je to asi fér :-)

Navíc teď vím, že jsem si přece jen vybrala tu správnou paralelku - ta sousední má možná doopravdy zkoušky o něco lehčí, ale naše měla určitě tu nejmilejší zkoušející. Asi jsem ještě nikdy neměla po analýze tak dobrý pocit. Dokonce už mi není ani moc líto těch tří týdnů, kdy jsem se snažila naučit se každý den jednu větu a spočítat jeden příklad. Nikdy jsem u toho totiž nebyla schopná vydržet déle. A stavěla jsem to na velmi chatrných, už skoro čtyři roky omšelých, základech.

Ne že by byl čas na nějaké další oslavování nebo jiné radosti života. V SUSE nám teď sice běží v plném proudu další HackWeek, ale já se místo hackování budu snažit narvat si do hlavy co největší množství kombagry dvě, která je sice velmi zajímavá, ale zatím se jeví být o dost těžší než ta analýza. A při tom budu se tvářit, že mi vůbec není líto dovolené... eh, matfyze, matfyze, já do Tebe asi musím být zamilovaná, když tohle dělám... :-)