Pomocná škola na Bedně 2007

Letošní Bedny se Pomocná škola zúčastnila v podobném složení jako Matrixu, jen Jirku jsme vrátili jeho suselabáckému týmu a namísto něj se k nám zas po roce přidal náš původní člen Milan. To bohužel znamenalo, že jsme vyrazili na Bednu jako čistě matfyzácká tlupa. S Felixem jsem ale bohužel mluvila naposledy někdy na podzim a nepovedlo se mi ho angažovat (Felixi, doufám, že tyto řádky čteš a že se nám do příští Bedny ozveš).

Týdnům před Bednou vévodila paranoia, v posledních dnech vystupňovaná. Tříkanálová Bedna TV a místo startu nás (před Bednou ještě spojené susí týmy) vedly k domněnkám, že vysílat se bude z žižkovské věže (bez výtahu se tam nedá dostat), leč nic výrazně přesnějšího jsme nakonec neuhodli. Hlavy mnohých z nás se však na startu neustále otáčely stále stejným směrem a hledaly cokoliv podezřelého...

Hned na začátku musím orgy pochválit za parádní rozstřel. Skupinky týmů se procházely po prosluněné louce, vyměňovaly spolu dřevěné kostičky a kdo získal sedm stejných, propracoval se k zadání první šifry. Ne, že by to bylo nějak zvlášť jednoduché - kostičky na sobě měly různě velké smyčky, vypadaly velmi podobně a dvě (později jsme se dozvěděli, že se jmenují Gusta a Helga) byly dokonce jen zrcadlovým převrácením sebe sama. Řešením první šifry je zjistit, jak vypadá kostička Bětuška, která nám chybí, a podle toho určit, kam ji máme jít hledat. Úložku ráda přenechávám členům týmu s lepší prostorovou představivostí - Martin se naštěstí nenechal od Martiny přesvědčit, že jeho Bětuška neexistuje, a tak ji za chvilku získáváme živou spolu s jednou z šifer úvodního kolečka. Později zjišťujeme, že s tou nejjednodušší - poslepovaná zpřevracená písmenka nás posílají ke škole pro další, víc než podezřelou šifru.

Tři trojúhelníky narvané písmenky všech možných druhů, lišících se tloušťkou, velikostí i patkami, pod nimi podivné nápisy. Koukáme na to jak můry, matějčík si ale vcelku brzo všímá, že trojúhelníky se překrývají, lze je seskládat na sebe a vytvořit jeden větší trojúhelník. Někdo další brzy poté odhalí, že v podivných větách se přes mezery skrývají slova "patka," "tučná" a "velká" - takže na střídačku zkoušíme z jednotlivých trojúhelníků vybírat nebo vyškrtávat tak dlouho, až jedno řešení začne dávat smysl. Tfuj, otročina - za takovými šiframi jsme sem nešli. Zbytek kolečka už ale byl moc pěkný...

Po deváté nacházíme u kostela podivné shluky písmenek. Milan na to ještě za pochodu pouští různá automatická luštítka, ale nic z toho neleze. Martin si mezitím všímá, že délka písmenek postupně klesá a když je kluci srovnají do pyramidy, najde v ní slovo východ. Zbytek řešení přichází na světlo už bleskem, takže vyrážíme dál.

Po chvilce hledání matějčík přináší podivuhodný testík, kde již první otázka nenechává na pochybách, s kým máme tu čest. Nabízí čtyři štědré možnosti: "Odpověď na tuto otázku je: toto toto toto toto." Druhá se ptá na to, z které strany vidíme logo mozku Bedny (levá, pravá, přední, zadní), což pro jistotu googlíme. Třetí se táže, jestli je principem řešení této šifry královská procházka, šifrovací mřížka, morseovka nebo písmenkový posun, čtvrtá nabízí čtyři šestnáctipísmenné stringy. Že je to mřížka, a co je mřížka, je jasné už z první otázky, redukci na dvě možnosti umožní Milan, který mezitím přepočítá posuny v písmenkách pro všechny možnosti a z jedné z nich dostane "dobrespatnereseni." Martina se sice ještě chvíli snaží mást výpočetní středisko podvrhováním mřížek, nakonec ale získáváme správnou kombinaci.

U kaple potkáváme pár spřátelených týmů (pro jeden z nich je to teprve druhá šifra, nezávidíme jim trojúhelníky, co mají před sebou) a kluci tvrdí, že se v šifře dají hledat kusy filmů. Rezignovaně je necháváme googlit (takové věci nemáme rádi, ale Tmou ukázala, že i tak hrozné věci se dají najít jako šifry), moc jim to ale nejde. Naštěstí je při tom googlení napadne nahrazovat kusy textu za písmenka, (kyslík... O, volný pád... G, odpor... R, chlapík z Kryptonu... S), takže se k řešení dostáváme vcelku rychle a šifra se nám nakonec i líbí.

V Riegrových sadech krátce před půlnocí získáváme poslední kus dvojky, který nás po chvilce týmové práce posílá na Vítkov pod vlajku. Je to celkem daleko, takže to bereme MHD a přes Mekáč. Luštění posunů v trojce jde Martinovi celkem rychle, a tak už někdy před jednou chytáme a luštíme první vysílání TV Bedna a po nějaké době přemýšlení vysíláme matějčíka na nejbližší vhodnou křižovatku. Na dvou z nich se ocitá ještě ve chvíli, kdy jsou vysílány z věže, ale nenachází nic zajímavého. Začínáme tedy přemýšlet, jak "přičíst kočár," uvažujeme o posunech po MHD... a jsme zoufalí. Po dvou hodinách narážíme na cyklus a jedeme se podívat na místo, o kterém se bude vysílat v budoucnosti. Někde tam nachází matějčík papírek, ke kterému přičítáme kočár... zdeptaní, jak zákon káže. (A poprvé, za to bohužel ne naposled, se objevuje myšlenka, že orgové letos pro technické vymyšlenosti neměli čas připravovat pěkné šifry).

Šifra za tunelem (jedenácté místo) ale dost spravuje dojem. Když odcházíme, na stanoviště míří davy, Bednáři totiž mezitím luštění předchozí šifry podstatně zjednodušili. Za to u pětky a šestky strávíme většinu času marnými pokusy, spánkem na prosluněných loukách a trudnomyslností a odcházíme od nich až po vytikání. (Získáváme čtyřicet pět minut zpoždění, protože Bednáři posílají jakési divné sms, na které matějčíkův telefon nereaguje, a hint tedy objevujeme pozdě.) S Martinem konstatujeme, že dál jdeme jen proto, že sedmička leží na cestě domů, leč luštíme ji během pár minut na stojáka. Je sice už pozdě, přesto míříme k památnému dubu. Osmička (vystřihovánky) se nám moc líbí (půlhodinka práce), devítka vypadá zajímavě, ale bohužel během jejího luštění odbila čtvrtá hodina, hra končí. Dojmy?

Jak už to tak na Bednách bývá, moc se nám to líbilo. Ale asi ne tolik, jako Bedny předchozí, prosté moderních technologií, plné nádherných šifer. Doufejme, že Bednáři zas navážou užší spolupráci s Bednářskými listy, vybodnou se na parádičky a připraví nám za rok zase samé pěkné šifry plné nových nápadů.

matějčíkovy zápisky najdete u něj na blogu.