Kterak můj PowerBook G4 přežil "sudden death syndrome"

Ve čtvrtek totiž také vyšel The Registeru článek, pojednávající o "syndromu náhlé smrti," který postihuje podstatnou část iBooků. Jde o designovou chybu - pokud tomu dobře rozumím, s každým vypnutím a zapnutím se o trochu víc vyčvachtá jedno spojení na desce a nakonec to praskne úplně. Sice nemám iBook, ale chování mé freyi, dvanáctipalcového PowerBooka, nachlup odpovídalo problému popsaném v článku. Ne že by mi to nějak zvlášť pomohlo...

Naštěstí mám v práci jednoho moc šikovného kolegu (zaslouží si nehynoucí čest a slávu, ale raději ho tu nebudu jmenovat, protože to, co dělal, by myslím nechtěl dělat v dohledné době ještě jednou), který se odhodlal k pokusu problematického švába najít a nožičku mu připájet. Samozřejmě to nebylo nic snadného.

Neobyčejně obtížné je už milého PowerBooka rozebrat. Hledaný švábík bydlí na spodní straně desky a abychom ji mohli vyndat, čekalo nás asi dvacet druhů různých šroubků důmyslně ukrytých tu pod nálepkou, tu pod kabelem... a rovněž řada roztomilých zácvaček, a tak podobně. Stručně popíšu jen ty největší zrady: Mezi klávesami F1, F2 a F11, F12 jsou ukryty šroubečky pod nálepkami. Klávesy je při vyndavání velmi snadné zničit. Pod přídavnou pamětí se skrývá dlouhatánský černý šroub, napůl schovaný pod plechem. Velké šrouby na pružinách u chladiče na procesoru není třeba vyndavat - a když už je jednou vyndáte, zbudou vám coby kurvítka, jsou tam připájené a nejdou vrátit zpátky. Na horní straně mřížky, co drží kabely, jsou schované šrouby i pod nimi... a samozřejmě, všechny komponenty je třeba zvedat a odpojovat velmi opatrně - a začíná to už klávesnicí. Je taky potřeba obstarat si co nejkvalitnější chladící pastu, a radši se nechte překvapit, proč.

Je velmi vhodné si úplně od začátku velmi pečlivě poznamenávat, kam přijde který šroubek, protože Apple se vskutku předvedl a na jeho hlavolam vám nebude stačit ani sloní paměť. Vlastně bude obdivuhodný výkon, když dokážete svůj notebook poskládat podle těch plánů.

No a teď už k problému samotnému: Původně jsem si představovala, že když se nám to náhodou podaří spravit, zkusím poskytnout podrobné HOWTO, ale nakonec to úplně nevyšlo. Dánové zmiňovaní na The Register sice problém našli a zveřejnili o něm tiskovou zprávu, bohužel se ale vůbec neobtěžovali naznačit, o jakou součástku vlastně jde a kde na desce leží. K dispozici jsme měli jen fotku z jejich tiskové zprávy - krajní nožičku nějakého švába a kousek od něj nápis C569. Ovšem když jsme kýžený kondenzátor s tímto číslem našli, potkalo nás zklamání - PowerBook není iBook, má trochu jinou desku a součástky jsou přečíslované - okolí toho nápisu fotku vůbec nepřipomínalo. Kolega tedy pojal odvážný plán a proletoval všechny nožičky všech švábů, které se tomu na fotce alespoň trochu podobaly - zkoušet je po jednom jsme nemohli, pokaždé rozložit a složit notebook by nás zabilo a on by to nejspíš ani nevydržel. A na to, abychom prasklinu našli, bychom potřebovali mikroskop. Švába, který nejpravděpodobněji odpovídá tomu objevenému Dány, jsem označila na následující fotce červenou barvou, ale je to zcela bez záruky...

Těsně před tím, než byl notebook znovu složen, pořídil jeden kolega pár fotek z akce. Pokud vás zajímá, jak vypadá vykuchaný PowerBook, podívejte se - a dobře radím, bez vážného důvodu to doma nezkoušejte, je to peklo.

Skládání samozřejmě trvalo ještě déle než rozkládání... nakonec nám ale zůstal pytlík kurvítek a ...tramtadadáááá... funkční notebook. Poučení? Syndrom náhlé smrti, potká-li Vás až po záruční lhůtě, se dá přežít, ale je k tomu potřeba velmi hodného člověka se svatou trpělivostí, zlatýma rukama a dobrou mikropájkou. A další poučení? Applí notebooky jsou uvnitř, narozdíl od pracovních stanic, bohužel pěkná čuňárna.