Jak (ne)krmit Opravdovou kočku
Majitel kočky domácí prosté velmi rychle zjistí, že ať si koupí knih o kočkách kolik chce, věrnou průvodkyní v každodenní realitě má šanci stát se jen jedna jediná: Nefalšovaná kočka od Terryho Pratchetta. Sice se v ní nedozvíte podrobnosti o tom, jak kočku naučit na záchod a škrabadlo, kdy a čím ji krmit, a jak ji léčit, ale to ve skutečnosti vůbec nepotřebujete. Na záchod se kočka naučí sama, dostat do ní tabletku je tak jako tak nadlidský úkol, a to krmení? Běžná příručka vám poradí, jak připravovat kočce masíčko, a kdy jej podávat. Bohužel ale nezaručuje, že kočka bude ochotná ho sežrat - možná vás jen po pravdě upozorní, že ta obluda radši bude týden o hladu, než aby pozřela něco, co jí zrovna nevyhovuje. Nefalšovaná kočka má na stejné téma jen pár lakonických, bolestně pravdivých postřehů:1. Opravdová kočka ohrne čenich nad výživnou lahůdkou, doporučenou tou paní v televizi a podávanou na zlatém podnose.
2. Ze msty jí koupíte plechovku toho nejlevnějšího žrádla, o kterém radši ani nechcete vědět, co obsahuje (když uvážíme, co všechno se dává do párků a do hamburgerů... ne, opravdu je lepší to nevědět.) Kočka je zhltne, jako by čtrnáct dní nejedla, a ještě vylíže misku.
3. S pocitem nezměrné úlevy nakoupíte toho svinstva dvacet plechovek.
4. Kočka ho očichá a ani se ho nedotkne. Přitom, chápejte, jde o kočku, která je ochotná žrát žáby a vodní vážky.
Když se k nám Minuta nastěhovala, tak jsem tohle všechno ještě nevěděla. Nastudovala jsem běžnou příručku o péči o kočku, nakoupila suroviny a pokoušela jsem se uvařit jí nějakou zaručeně zdravou a chutnou kočičí dobrotu. Příručka radila krmit třebas sýrem, vařeným masem s trochou rýže nebo zeleniny, vajíčky, tuňákem z konzervy... Minutka se s láskou připraveného jídla v tomto stylu ani nedotkla, a to i když nedostala celý den nic jiného. Nakonec jsem rezignovala. Pokud jde o opravdové jídlo, ze spousty vyzkoušených věcí je ochotná jíst jen šunku (je jí jedno, že vepřové kočky nesmějí a soli moc taky ne), mléko (prý se kočkám nemá dávat, ale ta naše odmítá pít cokoliv jiného - ve starém domově pila ještě vodu z akvária) a syrové kuřecí maso nebo srdíčka (dávám to před podáváním na pár dnů do mrazáku a doufám, že na pobití různých potvor to bude stačit). Sýr považuje za jedovatý, ryby odmítá skoro všechny (až na pár výjimek - lososem podaným od stolu neopovrhla, ale tak laskavého zacházení se jí obvykle nedostává), jogurt olizuje jen z nalezených zapomenutých kelímků.
Takže mi nezbylo než spolehnout se na průmyslově vyráběnou stravu a doufat, že to není až takový hnus, jakým se obvykle jeví být podle smradu i složení na obalu. Postupně jsem vyzkoušela skoro všechny konzervy, co jsou u nás k dostání. Z velkého testu nakonec vzešlo pár vítězů, které se nezdají být zcela odporné ani mně, ani kočce.
Přesně v duchu Nefalšované kočky, čím kvalitnější konzerva, tím spíš ji Minutka ignorovala. Vcelku drahá konzerva Schmusy s třiceti procenty masa tak do ní byla po troškách soukána skoro týden. Jednou zakoupená bio konzerva Almo Nature, kterou bych klidně snědla sama (čisté kuřecí maso s krevetami, asi třicet korun za 70 gramů), taky ležela v misce celý den. Konzervy Shiny Cat, které jsem koupila v multipacku, jsem nakonec dala kamarádům (jejich briťáček si prý náramně pochutnal). O moc lépe ale nedopadlo ani doopravdy levné žrádlo (díkybohu - z krmení Darling nebo Propesko se mi zvedal žaludek už od pohledu). A co teprve značky, které si pamatuju z dětství z televize: Whiskas by sice naše kočka možná kupovala, ale leda jako návnadu do myší pasti, Kitekat pak podle oblouku, kterým jej obchází, zřejmě považuje ze zbraň hromadného ničení. Animonda je požírána s nechutí, která vyzařuje snad i skrz zavřené dveře. No a moc už toho nezbývá.
Už odedávna jsem věděla, že naše kočka žere konzervy Friskies. Sice je dostávala naposledy jako kotě u původních majitelů (dalších sedm let se pak ponejvíce živila tím, co ukradla psovi, nebo co jí nechal - tak si teď na stará kolena hraje na hraběnku), ale pochutnává si na nich i dneska (nakupování mi to zas tak moc neulehčuje: pokud to chci mít bez práce, nesmím koupit konzervu ani rybí, ani v rosolu). Přirozené tedy bylo vyzkoušet i další značky od Puriny: Darling už jsem popisovala výše, Felix žere jenom v nouzi, se zbytkem ale naštěstí slavím úspěchy. Konzerva Pro Plan pro mlsné kočky by sice pravidelně byla nad moje finanční možnosti (navíc bych si ji dříve nebo později namazala na chleba sama, protože vypadá podstatně líp než běžné lidské paštiky), jedenáct různých příchutí konzerv Gourmet Gold už ale poskytuje docela slušný výběr (tady kupodivu žere i rybí varianty - předpokládám proto, že v nich těch ryb zřejmě zas tak moc není). Nedělám si iluze, že by představovaly doopravdy rozmanitou stravu, ale jsem ráda, že ta kráčmera žere alespoň něco. A mám radost, že po dvou měsících testování konečně můžu koupit v hypermarketu pořádný balík žrádla a mít od toho klid (samozřejmě ale s děsem čekám, že nato Minutka okamžitě přejde do bodu čtyři).
Nevím pořád, jak z toho ven. Minutka už není žádná mladice a je zřejmé, že slušné krmení značně zvýší šanci, že tu s námi bude ještě hodně dlouho. Myslela jsem, že mi pomůže zkusit ji naučit žrát granule (narozdíl od konzerv je má k dispozici pořád, ale ubývají pomalu), protože Purina Pro Plan nebo Hills vypadají jako dostatečně kvalitní a cenově celkem přijatelná možnost, jak jí zajistit klidné stáří. Zatím to ale bohužel vypadá, že ani granule nechutnají všechny stejně...
...zatímco Purina Pro Plan (110 korun za 400 gramů) vydrží v misce docela dlouho, granule Friskies (40 korun za 400 gramů), v kterých je méně masa než obilí, jsou spolykány vždy ihned a s chutí.
A já se vzdávám. Pořídila jsem si opravdovou pouliční kočku, tak holt mám, co jsem chtěla. Kotě na rozmazlování nejspíš musí mít průkaz původu...
Mimochodem, pokud si chcete taky pořídit podobnou obludku, jako mám já, kočky-online mají (bohužel snad až příliš) velký výběr. A kdybyste toužili přečíst si před tím některou z těch zhola zbytečných příruček, nemusíte za ni zbytečně utrácet, mají tam jednu pěknou ke stažení.
Nas kocour zere granule Pro Plan, ochucene troskou kapsicky (obycejna Whiskas nebo co je zrovna k mani) a dostava obcas pro zpestreni i granule Friskies, ktere mu chutnaji lepe nez ten Pro Plan :-D
Pak si to jeste tedy obcas zpestri nejakou tou mysi, ovsem Maly zeleny kousek obvykle nechava... :-)
I kdyz jsem nakonec zjistila, ze je to ve prospech Felixe trochu jinak: nejede ji Felix v zele, a tech je vetsina, ale Felixe v omacce ji dokonce mozna i s chuti.
Krome toho jsme ted objevili Royal Canin Indoor granule, s kterymi je kocka spokojena, a mne se zda, ze jsou ji hodny. Snad se to spolu naucime :-)