Invex, den druhý
Zatímco včerejší den byl poněkud hektický, dneska jsme se zvládli prostřídat tak, abych mohla vytáhnout paty z pavilonu B (stánek Novellu v něm zabírá podstatnou část plochy) a proohlédnout si z Invexu i zbytek. Na výzvědy jsme vyrazily společně s Bublinou, zvědavé zejména na stánky konkurence (Red Hat a spol.) i ideových nepřátel (zatoužila jsem si koupit novou myš od Microsoftu).Jak to letos vypadá s Linuxem na Invexu? Kromě našich přednášek, které běží po celý týden, se odehrávala také Linux Hall, omezená bohužel pouze na dnešek. Největší atrakce Linux Hall, přednáška jednoho ze zaměstnanců Microsoftu na téma Linux vs. Windows, byla bohužel zrušena. Chvilku jsme toho litovali, ale kolega Lukáš nás uklidnil tím, že si máme představit pravý opak toho, co říkal na své přednášce o Sambě, a dostaneme to, o co jsme přišli. Na výstavní ploše bohužel převažuje "běžný operační systém" a Linuxu tu mnoho nepotkáte. Mimo Novellu a SUSE Linuxu je k vidění také stánek firmy QCM s Mandrivou (prodávají krabice, ale nemají myslím žádný předváděcí počítač) a stánek jednoho z partnerů Red Hatu. Tam lze spatřit kromě hromady letáků taky jeden displej s nějakým GUI v němčině, ale celkové provedení si nezaslouží mnoho bodů ani za kvalitu, ani za umělecký dojem. Sečteno, podtrženo: Rozumně si vyzkoušet práci s Linuxem jde na Invexu AFAIK pouze u našeho stánku s hromadou terminálů, na kterých lze surfit po netu či obcovat s XGL.
Mimo výše uvedené prezentace jsem uvnitř pavilonů potkala už jen dva nádherné tučňáky, velké skoro jako já a nesoucí nápis Oracle. Jeden z nich se ale chudák celý den musí dívat přímo na protější minimalistickou prezentaci Microsoftu. Abra má bohužel na svém stánku jen tučňáky z plyše, z displejů září wokýnka.
Přesto se nám ještě jedno místo s Linuxem vypátrat podařilo: kdesi uprostřed plochy je rozložený kamion (kolegové jedoucí z Norimberku ho prý potkali na dálnici) s nápisem IBM a uvnitř několik racků plných nejrůznějších serverů. Vtrhly jsme tam s Bublinou jak velká voda s kapkou naděje, že bychom mohly konečně na vlastní oči vidět nějakou tu s390, ale rozměry expozice nás o ni rychle připravily - to, co jsme hledaly, by se nejspíš do těch racků ani všechno nevešlo. I tak jsme ale si ale mohly prohlédnout nádherné žiletky s nejrůznějšími procesory (PPC, Intel i AMD), jejichž vnitřnosti se před námi odhalovaly na požádání. Jo, mít tak doma rack plný riscových procesorů... no nic, zpátky na stromy, tedy k Applům.
Úplně největší pecka výstavy (aspoň pokud jde o můj soukromý žebříček) je ovšem prezentace s Linuxem zcela nesouvisející: u stánku firmy jménem Hacker Model mě zaujal jakýsi podivný objekt, trošku připomínající velmi kompilovanou komplikovanou (ach, pane Freude) skládanku z papíru, něco jako papírový lustr. Ukázalo se ovšem, že onen objekt je vyroben z polyamidového prášku, a to velmi zajímavým strojem. Jestli tomu rozumím správně, funguje to zhruba takto: zadáte tomu 3D data, strčíte dovnitř kupu prášku, potom na to svítí laser, a ven vám vypadne kromě prášku také plastový předmět. Takto vyrobené objekty mohou být velmi zběsilé, viděla jsem tam například věž, uvnitř které bylo zábradlí a schodiště. No prostě, podívejte se na to sami. (Tu podivnou plastovou věc nahoře dostala Bublina jako suvenýr, takže vím, že uvnitř té síťky se skrývá ještě jedna podobná, a v ní kulička. Celé se to vejde do dlaně, a když jsem to držela v ruce, ještě z toho odletovaly zbytky prášku.)
Potom už ale nezbývalo, než se věnovat návštěvníkům. Odpověděli jsme na spoustu dotazů a nainstalovali jsme několik notebooků: poprvé po velmi dlouhé době jsem si vyzkoušela instalaci dualbootu s Windows a změnu velikosti NTFS oddílu pomocí ntfsresizeru a nádherně to fungovalo Microsoftu navzdory. Musím se přiznat, že jsem to nečekala, a že mě to naplnilo tichou úctou k autorům toho programu. Také jsme přednášeli, víceméně to samé co včera. (Zítra bude změna, protože začnou dny pro veřejnost.) Jelikož jsme měli s Kendym veselou náladu, zahájili jsme tentokrát opravdu prezentaci jako teleshopping...
...a tím pro nás druhý den na Invexu skončil. Večer jsem se ještě zašla podívat do čajovny na místní goisty, ale během první partie jsem si uvědomila, že už mám po celém dni hlavu jak pátrací balón. Nezbylo tedy, než vrátit se do hotelu a zapadnout do postele. Dobrou noc, strýčku Fido, dobrou noc, děti.