Držte si klobouky, jedeme z kopce

Když se bernardýnek odporoučel do věčných lovišť, brala jsem to trochu jako znamení shůry. Existence weblogu mi začínala lehce komplikovat život a poslední rok bez něj ubíhal o hodně klidněji než ty dva předchozí. Nemusela jsem nikoho posílat k šípku, když škemral o vysvětlení toho či onoho. Přestaly mě trápit výčitky svědomí, když jsem odswapovala nějaký zajímavý nápad, který by se jistě dal použít jako téma pro článek. A množství mailů ve schránce začalo řídnout a času přibývat.

Nicméně, grafomanem se člověk rodí a těžko se to může odnaučit. A když už je nutné držet se pravidla "publikuj nebo zhyň," zkušenost velí, že je lépe patlat si článečky na vlastním písečku a s texty i jejich čtenáři potom nakládat dle libosti. Takže nezbylo, než po roce vstoupit do stejné řeky...

Konec vznosných řečiček na úvod, teď pár technických drobností. Dump databáze ze starého blogu samozřejmě mám a kdybych se trošku snažila, asi by se mi podařilo zkonvertovat jej do místních tabulek. Nejsem ale vůbec přesvědčená o smyslu takového konání - události popisované ve starém blogu už dávno odvál čas, počítačové návody jsou po deseti měsících od publikace jistojistě nejméně sto let za opicemi. Takže pokud mě někdo nepřemluví, asi se na to vykašlu.

Možná si vzpomínáte, že staré blogovadlo běželo na jakémsi podivném systému, který vykazoval spoustu bugů (včetně těch bezpečnostních), a občas se choval podivně. Přestože jsem ho kdysi napsala, rozhodně nemám v plánu ho udržovat, naštěstí jej už převzali jiní. Mně se teď zalíbil Drupal - doufám, že se bude líbit i Tobě, milý čtenáři.

Chovej se tu jako doma, aspoň uvidíme, jak to u Vás vypadá...