Bye, bye, cenzoři!

Kdo zná moje telefonní číslo (nechť si jej laskavě nechá pro sebe), je mu naprosto jasné, že nemám sebemenší chuť jej měnit. Nezbylo tedy, než vyhlédnout si nějakého jiného operátora (triviálně - kyslíci jsou přirozeně mimo hru od začátku) a vyzkoušet, jak funguje přenos čísla. A výsledek? Šlo to tak snadno, že skoro nebude ani o čem vyprávět :-)

Prostě stačilo cestou ze školy zajít do růžového obchodu, pořídit si kartu "Přecházím na Twist" (s tím, že další tarify prozkoumám časem, jak je znám, stejně budou celí žhaví mi nějaký vnutit, rozhodně tedy není kam spěchat), která je v podstatě zadarmo (tři stovky a kredit tři stovky), získat magický "kód přenesení čísla" a zavolat svému milovanému operátorovi, ať si laskavě svůj cenzurovaný internet (jo, používám to GPRS jenom na šifrovačkách, ale i kdyby ani to ne... však vy víte) strčí, kam slunce nesvítí. Vlastně bych to ani neventilovala, kdyby se ta paní sama nezeptala... z odezvy ale hádám, že to neslyšela poprvé, podruhé ani potřetí. Vodafone si na to dal limit pět pracovních dnů.

Uplynul téměř týden (jinými slovy, stihl to na fous přesně), než přišla SMS, že Vodafone mé číslo ráčil laskavě uvolnit. Pak už stačilo jen přeťukat na webu T-mobilu nějaká čísla dle instrukcí na krabičce s kartou, počkat další týden, než číslo "v nejbližším možném termínu" přenesou, přečíst si Vodafoní SMS na rozloučenou (prý doufají, že se brzy vrátím... jo, hned jak si přestanou hrát na Číňany) a tramtadadá... ode dneška mám T-mobile.

Teprve dnes dopoledne jsem se začala zajímat o to, kolik mě to vlastně bude stát, a strávila nějakou hodinku přehrabováním ceníků. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že se svou spotřebou na tom asi s vhodnou kombinací tarifu a týdenních balíčků budu líp, než předtím, kdy jsem měla tarif, který byl tak výhodný, že Vodafone zaměstnává paní, aby přesvědčila zákazníky, že ho mají změnit (samozřejmě se už dávno nedá získat), asi netřeba rozvádět.

Tak doufejme, že mi ta spokojenost vydrží déle než pár dnů :-)